Sídlo vaší duše
Dnes se budeme inspirovat dílem Pavla Brázdy. Poznáte, co je typické pro jeho tvorbu? Společně to zkusíme prozkoumat na jeho obrazu s názvem Paní Charita. Co na něm vidíte? Jak na vás obraz působí? Co je na něm zobrazeno? Jaký má postava výraz ve tváři? Co by mohly znamenat roztažené ruce? Jak byste vysvětlili slovo charita? Jaké barvy vidíte a jak na vás působí? Jsou smutné, nebo veselé?
Jistě jste přišli na to, že autor v díle využívá výraznou barevnost ve velkých plochách a zjednodušený tvar, který zvýrazňuje linií. Podle této formy poznáte jeho umělecký rukopis, ale pro Pavla Brázdu byl důležitější obsah díla. Barvy naznačují pestrost lidských situací a posilují výraz ve tváři. Charita poskytuje pomoc lidem v nouzi, což symbolizují roztažené ruce. Slovo I LOVE znamená „já miluji“, symbolem lásky je také srdce. PAX bylo jméno římské bohyně míru.
Pavel Brázda, Paní Charita, 2006–2016, digitální malba, plátno; majetek autora, GASK, Kutná Hora
„Umění o lidech a pro lidi“ – to bylo heslo českého umělce Pavla Brázdy (1926–2017), který chtěl, aby bylo umění srozumitelné všem lidem. Vytvořil si svůj jedinečný výtvarný styl, který nazval hominismus. Obraz, který zde můžete obdivovat, je vystaven ve stálé expozici Stavy mysli za obrazem v GASK v Kutné Hoře.
Pavel Brázda to v životě neměl jednoduché. Chtěl se stát malířem, a proto studoval Akademii výtvarných umění. V roce 1948 se ale dostali k moci komunisté a Brázda byl vyloučen ze školy. Měl zákaz studovat a vystavovat svá díla – stejně jako mnoho dalších umělců. Žít v takové době nebylo snadné. Otřesné zážitky z tehdejšího období zasáhly a ovlivnily jeho život i uměleckou tvorbu. Žil v chudobě a začal pracovat jako topič v kotelně, ale umění se nevzdal a stále tvořil. Možná si říkáte, že by vám nevadilo, kdybyste nemuseli chodit do školy. Ale co kdyby vám někdo zakázal to, co máte nejraději? Jak byste se cítili? Představte si, že by stát zakázal jíst zmrzlinu nebo třeba hrát počítačové hry. Je dobře, že po sametové revoluci se Pavel Brázda stal uznávaným malířem!
Pavel Brázda, Pestré hlavy, 1994–1995
Brázdova babička Helena Palivcová byla sestra Josefa a Karla Čapkových. Znáte tyto dva bratry? Jeden byl spisovatel a druhý malíř, možná i proto měl Pavel Brázda blízko o umění. Stejně jako Josef Čapek maloval Pavel Brázda převážně lidi, kteří se pohybují ve městě okolo něj, pozoroval jejich chování i vzhled. Díváte se také kolem sebe? Potkáváte nějaké zajímavé lidi? Brázdovy obrazy vyprávějí o životě, o světě, ve kterém žijeme, a o duši. Podle malíře je sídlem duše hlava. Výraz tváře nám často prozradí, jak se člověk cítí, jakou má náladu a třeba i povahu.
To jsou zajímavé hlavy, že? Jak by asi tento malíř namaloval vás? Jak by vypadaly vaše portréty, když má být hlava sídlem duše? Jaké by měla barvy?
Tak si to pojďte vyzkoušet!
1. Vyfoťte svůj portrét s výrazem ve tváři podle toho, jak se zrovna cítíte. Může být veselý, smutný nebo třeba naštvaný. Čím výraznější výraz budete mít, tím více si můžete všímat vrásek ve vašem obličeji.
2. Portrét vytiskněte na co největší formát, na něj si položte pauzák ve stejné velikosti a fixem obkreslete výrazné linie v obličeji. Stejně jako Pavel Brázda můžete využívat pestrou barevnost. Vzniklé plochy můžete vybarvit barevnými izolepami nebo barevnými fóliemi, které lze na pauzák nalepit.
V posledních letech už Brázda nemaloval štětcem a barvami, ale využíval počítač. Možnosti počítačové grafiky ho doslova očarovaly. Oskenované kresby digitálně upravoval, zkoušel různé barevné kombinace a následně je tiskl na plátno. Touto metodou byl vytvořen i obraz Paní Charita.
TIP!
Pokud máte k dispozici skener, můžete svou kresbu obkresleného obličeje v lince také naskenovat a pohrát si s výplní barev třeba v tabletu.
Pošlete nám své práce!
Moc nás to potěší!
